Pěstované odrůdy
Ryzlink rýnský
Ačkoliv se tvrdí, že tuto odrůdu k nám nechal přivézt už Karel IV. z Porýní, není to moc pravděpodobné, protože v tu dobu (a ještě dlouhá staletí potom) bývaly všeobecně výsadby pro výrobu bílých vín směsí mnoha odrůd a o ryzlinku je první doložená písemná zmínka až roku 1435. Čistý jednoodrůdový ryzlink se u nás začíná pěstovat až od poloviny 19. století a právě vinice Trojslava byla jednou z prvních vinic v Čechách, na které se tato odrůda vysadila.
Ryzlink bývá jednou z nejpozději sklízených odrůd, ale čekání na jeho zralost se vyplatí. V dobrých ročnících dokáže dávat opravdu královská vína, jeho charakteristická pevná struktura postavená na kyselině ho předurčuje k dlouhodobé archivaci i k použití do sektů. Citlivě ponechaný zbytek nezkvašeného cukru zase dokáže zharmonizovat vyšší šťavnatost tak, že se zalíbí i dámám.
Pinot Noir (Rulandské modré)
Tady ovšem není pochyb, že tato odrůda se k nám opravdu dostala zásluhou Karla IV. přímým dovozem z Burgundska. Lobkowiczové sami dovezli z Burgundska sazenice této odrůdy přinejmenším v letech 1798 a 1806 a až do druhé světové války tato odrůda na mělnických vinicích tvořila tři čtvrtiny veškeré rozlohy. V éře socialismu nevyhovovala nízkou plodností a téměř vymizela, ale dnes se zase pro svou vysokou kvalitu vrací a právem se řadí na špičku sortimentu našeho vinařství.
Její vína jsou sametově hebká, lehce brusinkově kořenitá a jemná, ideální jak pro zrání v dubových sudech, tak i jako základ elegantních sektů. Vína z barikových sudů jsou určena k dlouhodobé archivaci i pro mimořádně slavnostní příležitosti.
Chardonnay
Další ušlechtilá odrůda původem z Burgundska. U nás se pěstovala od 19. století smíšená s Pinot Blanc (Rulandské bílé), samostatně se začíná vysazovat až od devadesátých let minulého století.
Dává podle prostředí, ročníku a záměru vinařství pestrou škálu vín od citrusových postavených na mineralitě a kyselině po ušlechtilá, kulatá, máslová. Hodí se ve směsi ostatních rulandských odrůd i do sektů.
Pinot Blanc (Rulandské bílé)
Na Mělnicku bylo vysazeno poprvé v Českých zemích v polovině 19. století a lobkowiczkým vinařstvím tehdy velmi propagováno.
Vína jsou v základu podobná Chardonnay, možná jen o něco málo noblesnější a více klasická. V našem vinařství bývají často základem cuvée více odrůd, ať už pro vína tichá nebo šumivá.
Pinot Gris (Rulandské šedé)
Taktéž odrůda zavedená a propagovaná lobkowiczkými vinaři v 19. století. Její opravdová široká obliba přišla až nedávno se zvládnutím technologie vín se zbytkovým cukrem.
Vína bývají extraktivní, kořenitá, výrazná. Tímto charakterem dobře doplní i cuvée na výrobu sektu nebo známkového tichého vína.
Tramín červený
Prastará odrůda, která se ve směsi s jinými pěstoval na Mělnicku odnepaměti, i když jedoodrůdový až od konce 19. století.
Plná, přitom svěží tramínová vína s neodolatelnou vůní tropického ovoce (lyči) a růží bývají oblíbená zejména ženami.
Müller-Thurgau
Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 v Rakousko-Uhersku, do našich zemí se dostala přes německé vinaře na Litoměřicku, ale velké obliby a rozšíření se dočkala až po válce.
Svou svěží aromatikou dobře doplňuje jiné odrůdy v cuvée nebo z ní bývají skvělá mladistvě chutnající vína na párty a velké oslavy.
Muškát moravský
Odrůda byla vyšlechtěna v moravských Polešovicích a do výsadeb se rozšířila až koncem osmdesátých let minulého století.
Muškát bývá sklízen často jako vůbec první odrůda ze všech a pro jeho oblíbené aroma se často používá do burčáku, mladých vín prodávaných už dva měsíce po sklizni, hodí se i na doladění vůně některých cuvée.
Modrý Portugal
O rozšíření této původem snad rakouské odrůdy se v 19. století zasloužili právě vinaři ve službách dolnobeřkovických Lobkowiczů. Dodnes je tato odrůda oblíbeným základem zdejších červených cuvée, ale i jedoodrůdová vína neunaví ani na celonoční oslavě, protože předností této odrůdy je jemnost, lehkost a nižší obsah kyselin i tříslovin.
Specialitou jsou vína z velmi staré ještě pravokořenné (neroubované) výsadby na vinic Městská nedaleko vinařství.
Svatovavřinecké
Podobně jako Portugal nebo Pinot Blanc, i tato odrůda se rozšířila do českých zemí díky propagačnímu úsilí lobkowiczkých vinařů v 19. století.
Svatovavřinecké už je ale serióznější, vážnější odrůda než Portugal, má temnější barvu a více tříslovin, zvládne tak i delší archivaci, zejména když zrání proběhlo v dubových sudech typu barrique. A nebo se s jeho odlišnými vlastnostmi dá pracovat při sestavování červených cuvée.
Zweigeltrebe
Odrůda byla vyšlechtěna v Rakousku před druhou světovou válkou (je to vlastně kříženec Svatovařineckého a Frankovky), u nás se začala šířit až od osmdesátých let a velmi rychle dotáhla mnohé klasické a tradiční odrůdy v oblíbenosti jak mezi vinaři, tak mezi spotřebiteli.
Vybrané partie vín necháváme zrát v barikových sudech a ty potom dodávají našim červeným cuvée potřebnou měkkost a šarm.